Rozmohl se nám tady takový nešvar… Tedy ten se rozmáhá ve všech korporátech, nad kterými nemají jejich vlastnící kontrolu. Nejen v O2. Víme to, neboť jednak máme sami v O2 své známosti, dále pak provozovatel mojeretence.cz pracoval dva roky jako IT specialista – externista v rámci firmy e-invent s.r.o. pro Pražskou energetiku a.s. a kamarád s iniciály třeba JB dva a půl roku jako Technik přípravy staveb, sedm a půl roku jako Technik inženýringu a skoro pět let doposud jako auditor staveb pro ČEZ a.s.
Asi nejstupidnější věcí, se kterou se v korporátech můžeme setkat, jsou pravidelné (nejčastěji týdenní) takzvané porady, na kterých se v 90 procentech rozebírají blbosti, dozvíme se jako zaměstnanci pro naši práci prospěšného většinou tak leda hovno a sami svojí účastí příliš ničemu neprospějeme. Ba právě naopak. Anebo pokud výjimečně prospějeme, naše nápady nám akorát ukradne náš nekompetentní přímý nadřízený, jenž za ně místo nás shrábne prémie, popř. si tak přinejmenším svoji pozici, kterou si vlastním výkonem nezaslouží, před nepříliš konstruktivním nebo alespoň racionálním vedením alespoň obhájí. Samozřejmě netřeba zmiňovat, že pokud si jako zaměstnanec dupneme, budeme ze strachu nadřízeného z nás z firmy nedobrovolně odejiti. To už bychom se ale věnovali něčemu jinému, než kvůli čemu píšeme tento úvod.
Tomáš Kudláč o evoluci IT v O2
Co vlastně v O2 dělají ajťáci a jak je jejich práce užitečná? Odpověď na tuto otázku si rozebereme na dvě části. V první okomentujeme rozhovor „specialistky komunikace” Kateřiny Mikšovské s „manažerem IT” Tomášem Kudláčem, obou toho času pracujících pro O2, a ve druhé pověnujeme subjektivní realitě zvenku, tzn. prezentací reality dle naší aktuální třítýdenní zkušenosti (1.7.2024 až 21.7.2024).
Otázky a odpovědi
Kateřina Mikšovská:
Co tě na té práci v O2 nejvíc baví?
Tomáš Kudláč:
Musím říct, že těch dvacet let nebylo vždycky úplně růžových, ale tak to má asi čas od času každý. Prostě občas to bylo nahoře, občas dole. Ale posledních pár roků mě práce baví hodně. Dříve jsme byli jako firma velmi konzervativní co se týče technologií, vždy se velmi dbalo na bezpečnost a stabilitu. Jednoduše jsme preferovali spolehlivost a úplně se vyhýbali moderním trendům v IT oblasti. To se ale před několika lety změnilo. Stabilita a bezpečnost jsou pochopitelně pořád na prvním místě, ale už zkoušíme a zapracováváme nové věci. Hodně se tedy zvětšila škála toho, na co si běžný ajťák může sáhnout.
To, co momentálně děláme, je opravdu špička v našem oboru. Pracujeme na zajímavých a aktuálních projektech, což nám pomáhá přitahovat mladé a talentované lidi, kteří by jinak hledali příležitosti v start-upech. Naše výhoda je v tom, že jsme součástí velké společnosti, která nám poskytuje zázemí, takže práce u nás je prakticky bez rizika. Zabýváme se moderními, atraktivními projekty a stále je co nového a od koho se učit.
Překlad pojmu „konzervativní” je v kontextu s O2 velmi mírně řečeno „neinovativní”, „zapšklý”, „zakonzervovaný”. Dříve zase v překladu znamená před rokem 2024, tzn. 2023 a dále do minulosti až do počátku sítě Eurotel v ČR.
K bezpečnosti se vyjádřit nemůžeme, ke stabilitě ale už ano. Máme obrovské zkušenosti s pravidelným přetížením sítě znamenajícím nespojování a rozpojování hovorů, výpadky internetu a signálu obecně, což trvá dodnes (vizte budoucí druhá část článku). V O2 jednoduše preferovali zámrz. To se kromě jedné menší tarifní revoluce před lety a nástupem Unity změnilo. Nikoli však kvalitativně, nýbrž jen konkurenceschopně cenově. To jednoduše proto, že z O2 začali ke konkurenci přecházet právě už i podobně konzervativní zákazníci.
O2 dnes může v kombinaci s cashbackem od Air Bank a retencí nabídnout neomezený mobilní tarif, resp. neomezené volání, SMS i data; to ale pouze v případě, že klient ví, jak toho docílit, což znamená nenechat se zbytečně oškubávat, umět si „dupnout”. Tento tarif vyjde na 301 Kč měsíčně. Co se však kvality sítě O2 týče, tady se prozatím revoluce nekoná. Je tedy otázkou, zda a komu se takový cenově už relevantní tarif vyplatí. Nám se nevyplatil, přicházeli jsme kvůli němu tři týdny o zisk. Bezpečnost nevíme, blíže jsme nezkoumali, stabilita však v O2 prozatím nadále přetrvává až na posledním místě. Na prvním místě je marketing aneb slibem nezarmoutíš.
Čím se O2 zabývá, nevíme. Nic konkrétního IT manažer Tomáš Kudláč neuvádí. Každopádně dle našich informací práce v O2 bez rizika není. Pokud nejsou prodeje, na kterých jsou zejména prodejní zaměstnanci závislí, takový zaměstnanec dříve nebo později poletí. Opravdu neradi bychom pro O2 něco prodávali, když kvalitu a odbornost této firmy poměrně věrně známe z praxe. No skutečně je se co učit.
Kateřina Mikšovská:
Prozradíš, na čem jsi v posledních letech pracoval opravdu s radostí?
Tomáš Kudláč:
V několika posledních letech se věnujeme poměrně velkému a komplexnímu projektu. Máme za úkol z velkých, robustních aplikací, které běžely nebo pořád běží v datacentrech, udělat spoustu menších, které už budou fungovat v cloudech. Cílem je, abychom jako firma mohli rychle reagovat na jakékoli změny. Ať už se jedná třeba o implementaci nových systémů, uvedení nových tarifů na trh nebo třeba monitorování služeb a sítě. Tím, že budeme mít vše rozdělené do menších aplikací, tzv. microservices, můžeme dělat jen drobné úpravy nebo přidávat další aplikace, aniž by bylo potřeba dělat velké změny v celém ekosystému, řešit odstávky služeb pro zákazníky apod.
Těžko říct, co si pod přesunem z datacentra do cloudu představit. Outsourcování? Jak jinak se oproti aplikacím v datacentru reaguje při aplikacích v cloudech? Implementace nových systémů, nové tarify nebo třeba monitorování sítě je v rámci cloudů rychlejší? Od kdy? Co vlastně pro O2 znamená pojem „cloud”, to IT manažer jaksi nevysvětluje.
Smysl nám dává jen to rozdělení, patrně modulování, do menších aplikací – microservices, respektive decentralizace. Takové věci jsme my ale dělali už v roce 2012 při uvádění na trh serverhostingové firmy NETIO Solutions s.r.o. (NETIO.CZ), kde jsem (Martin Mojmír Böhm) byl projektovým ředitelem. Proč O2 až teď v roce 2024? Odpověděli jsme si v předchozím odpovědním odstavci…
Na tomto IT manažer O2 Tomáš Kudláč pracoval v posledních letech? A není to (za tu mzdu, ačkoli ji neznáme, ale určitě si ji nějak „obhájil”) málo, Antone Pavloviči?
Kateřina Mikšovská:
Když si představíš, že je potřeba na trh uvést novou službu. Kde přesně v řetězci jednotlivých úkonů se nacházíš ty a tvoje oddělení?
Tomáš Kudláč:
My jsme vlastně až na konci. Nejprve je potřeba vymyslet produkt – třeba nový mobilní tarif. Kolegové z IT vývoje ho pak musí naprogramovat a naším úkolem je pak tento produkt prostřednictvím nové aplikace nasadit do už existujícího IT systému, a to tak, aby se vše propojilo, správně propisovalo a zobrazovalo. Zákazník tedy musí být schopný si v Moje O2 ověřit, že tuto službu má a na jaké adrese, kolegové z kontaktního centra nebo prodejny zase potřebují vidět, jak se daná služba fakturuje a tak dále a tak dále. Vše se samozřejmě musí nejprve otestovat a teprve pak se propojuje se všemi ostatními aplikacemi.
Vymyslet nový produkt – třeba mobilní tarif včetně jeho naprogramování a nasazení do existujícího IT systému, aby se vše propojilo, propisovalo a zobrazovalo, trvá maximálně jeden pracovní týden pro jednoho IT manažera a druhý pracovní týden pro jednoho programátora. Přesně tuto funkci IT manažera (projektového ředitele) jsem (Martin Mojmír Böhm) v rámci NETIO Solutions s.r.o. 8 let zastával a funkci programátora (technického ředitele) zastával a stále ještě zastává (bývalý) kolega Lukáš Hauft. Nic složitého na tom není. Prostě jsme si na to oba sedli a za 18 hodin bylo hotovo. Možná jste si všimli rozporu mezi tvrzenými celkem dvěma týdny a celkem třemi dny… Týden pro každého uvádíme jako maximální dobu, do kdy od něčeho takového očekáváme mít hotovo. Pokud se to nezvládne, asi někde něco pokulhává…
Kateřina Mikšovská:
Zní to dost složitě. Jaký to má přínos pro firmu a jaký pro naše zákazníky?
Může to tak znít a pro masy nebo nadřízené korporátu možná i znít má. Pro kompetentního pracovníka je to však běžná rutina. Nic na tom není. Je to jako, když ráno stejně jako kterýkoli předchozí den vstanete a jdete si udělat kafe. Přesně víte, jak vám to chutná a tedy kolik si máte nalít vody, jaké tlačítko pro ohřev na konvici stisknout, kdy vodu kam a jak slít, abyste se neopařila a nenadělala svinčík, kolik vložit do hrnku lžiček jaké kávy a případně cukru atd. Kdo to nedělal, neví. Vy to ale děláte denně a pro toho, kdo se to naučil, je to denní chleba.
Tomáš Kudláč:
Architektura těchto „microservices” nám umožňuje velmi rychle a pružně reagovat na různé změny a potřeby firmy. Díky tomu, že každá úprava je izolována v relativně malém celku, můžeme často přicházet s novými službami nebo vylepšeními. Už se neomezujeme na čtyři velké IT releasy ročně, jak tomu bylo dříve. To je právě to, co mě na mé práci baví.
Čili vlastně jednoduchost a pružnost patrně pan Kudláč potvrzuje. Nebo ne?
Kateřina Mikšovská:
Je něco, čemu by ses chtěl více věnovat v blízké budoucnosti?
Tomáš Kudláč:
Kolegové pracují v rámci pilotního projektu na nasazení umělé inteligence do našeho ticketingového systému, přes který se hlásí chyby. Neměl jsem od toho příliš vysoká očekávání, ale hodně mě překvapilo, že už krátce po implementaci to dokáže produkovat užitečné odpovědi na různé problémy, které uživatelé mají. Čekal jsem, že na začátku to bude spíše k ničemu a bude potřeba hodně práce s laděním, ale nebylo tomu tak. Rád bych našel nějaké další oblasti v rámci mého oddělení, kde bychom si nasazením AI mohli usnadnit a zrychlit práci. A samozřejmě během implementace bychom se naučili hodně nového a také se zabavili s momentálně žhavou technologií.
UI fajn. Užitečné odpovědi na problémy fajn. Přiznání těchto problémů OK. Chtělo by to ale zaměřit se po letech na to základní, čímž je kvalita sítě, základní konfigurace služeb a administrace. Poněvadž ta pokud není, jsou veškeré tyto inovace spíše k ničemu něž k něčemu. Jedna věc je je mít a hrát si s nimi, druhá věc je umět je používat a těžit z jejich benefitů. To se v O2 zatím stále nekoná. Bohužel.
Pozice dle svých představ?
Obáváme se, že taková práce v O2 není. Představy bychom měli dvě. Pro kolegyni Martinu Böhmovou ze zdravotních důvodů (špatná imunita) O2 retenční linka na 100% poklidný home-office, kde by mohla klientům operátora nastavovat retenční tarify s maximálními možnými slevami, popř. běžná O2 linka (O2 guru) a pro mě (Martin Mojmír Böhm) skutečný ICT projektový management v relevantní vysoce vedoucí pozici, kde bych měl na starosti týmy pro tvorbu a implementace funkčních inovací znamenající pro společnost aplikaci motivace v příchodu nových a udržení stávajících klientů. Taková ambice však zpravidla budí v podřadnějších nadřízených chorobný děs, čili bych se na dané pozici příliš neohřál. V korporátech typu O2 totiž bývá zvykem zodpovídání se nekompetentním nemakačenkům bojících se o svá korýtka, čili jen z důvodu jejich obav ze svého nahrazení bych byl dříve nebo později odejit, a to aby se firma mohla opět dostat do starých korodujících kolejí.
Co si z aktuálních možností vybrat? Za a pro mě nic. V nabídce není žádná z pozic znamenající možnost posunutí firmy konstruktivně, anebo alespoň racionálně generálně vpřed. Chybí adekvátní nadřízená pozice, anebo na ní sedí někdo, o kom si v článku píšeme a proto věci v O2 stále dobře nefungují. Co nás nicméně zaujalo, je v Solution Architect (m/ž) zmínka o jakýchsi IT fosiliích…
Při náplni své práce se určitě potkáte s několika IT fosiliemi…
Jak je proboha zaměstnávání a udržování něčeho takového vůbec možné? Je, jinak bychom se právě s takovými lidmi při (nevy)řešení problémů se službami v O2 v rámci zmíněného třítýdenního zkušebního období nesetkávali. Tohle se patří buď dovzdělat, nebo vyházet. O zmíněných IT fosiliích si napíšeme právě v druhé části článku, kde dodáme i přímé důkazy v podobě rozhovorů s těmito ostudami.
Pokud bych se měl ucházet o pro mne relevantní pozici v O2, neměl bych v plánu absolvovat vstupní pohovor u běžného náboráře nebo jeho nadřízeného, ale jedině u samotné Rénáty Kellnerové nebo jejího nejužšího vedení. Buď budu jednat s někým, kdo to myslí skutečně vážně, nebo se tím nebudu zabývat. Nemám chuť ani čas ztrácet čas.
Druhá část článku
Jak je uvedeno ve statusu, druhou část už konkrétní investigace si napíšeme a publikujeme, pokud o ni bude zájem.
Za tým MojeRetence.CZ
Martin Böhm, provozovatel
http://www.mojeretence.cz
